---------Výpravy---------
Byl krásný letní den,ale pro jednu osobu ne.Jmenovala se Saasukinka Uchiha a jako skoro každý den ju někdo tahal s postele,ale pro ni to bylo vždy moc brzy.Zmavovlasý kluk nani začal křičet ,,Saasukinko vstávej!Vždiť je už poledne,přesně 15:00hod.!" Dívka se na něj otočila a vražedným pohledem mu řekla ,,a co jako!Já chcu ještě spát,tak mě nebuť Sasuke!" Sasuke zvedl obočí a natvaným hlasem řekl ,,Proboha už vstávej máme jít na misi." Saasukinka vyletěla z postele jako když po ní střílý a zalapala po dechu ,,Co že???Já,že mám jít stebou na misi,že otom nic nevím!" ,,No to je tak,že nám ju teprve Orochimaru řekne víš." Saasukinka si prohrábla vlasy ,,No mě je tá mise úplně ukradená,já už jednu mám,ale nebudu ti říkat jakou,protože bich se tě asi nezbavila." Sasuke sklonil hlavu ,,Ale Saasukinko,já na tu misi nechcu jít sám a když nepujdeš tak du s Kabutem a ten se na mě nák divně díval" ,,Tak to máš smůlu hošánku.Ať si stebou dělá Kabuto co chce mě je to jedno a navíc chcu ještě spát!" Jak to dořekla tak usnula a Sasuke odešel se sklopenou hlavou o brekem prič.Mezitím se asi za hodinu Saasukinka vzbudila a hned se šla převléknout.Potom si zašla udělat higienu,taky si upravyt vlasy a namalovat se.Jak byla v koupelně hotová šla do kuchyně pro něco malého k snědku.Po jídle si všimla,že ještě nikoho nepotkala.A tak se šla podívat do Orochimarovy kanceláře a tam našla na stole papírek na kterém stálo: ,,Saasukinko promiň,ale nechtělo se nám čekat než se laskavě uráčíš probutit a tak jsme vyrazily beztebe." Saasukinka se šíleně zaradovala,že začala skákat až do stropu.Pak si,ale uvědomila,že musí už vyrazit na svou vlastní misi a šla si sebou zabalit pár věcí ikdyž náké vůbec nepotřebovala.Písk,písk se ozvalo po celé budově a k Saasukince jako rychlostí bleskupřiběhl Kimimaro ,,Tak,co si přeješ naše prin....." Než to stačil doříct tak dostal do držky tak prudkou ránu,že udělal ve stěně menší otvor ,,Už mi tak nikdy neříkej a vem ty věci půjdešsemnou do Skryté Sněžné." Kimimaro se zvedl a vzal věci které měla Saasukinka zabalené ,,Proč zrovna do Sněžné?" Saasukinka se chytla za čelo a řekla mu ,,Ty jsi vážněvůl,vždiť má Orochimaru za šest dní narozeniny a já mu tam du pro dárek" ,,To nemislýte vážně má pa....." Zas to nedořekl a letěl znovu do zdi a to i z jejímy věcmi. ,,Už mi tak nikdy neříkej a to ani podobně,to že du Orochimarovy pro dárek je snad má věc ne!?" Kimimaro se zvedl a pořádně se narovnal ,,Ale vždyť ty mu nikdy nedáváš dárek!" ,,To sice jo,ale tohle bude jeho první a zároveň poslední." Saasukinka se úplně dábelsky rozesmála,že Kimimaru trošku popošel do zadu a zakopl o trochu omýtky co tam ležela ještě od něj na zemi.Jak se Saasukinka dosmála tak se tedy šlo,šlo se Orochimarovy pro dárek.Kimimaro si celou dobu pro sebe mrmlal proč musí jíton sní o proč má tak těžkou tašku když je tak malá.Jak se pomalu blížily ke Skryté Sněžné tak si oba oblékly kožichy,aby jim nebila zima.Jak došly k bráně Sněžné tak je tam zastavyli dva muži a vůbec se netvářily příjemně ,,Stůjte vy dva už ani krok!" řekl jeden znich ,,Hele klídek já si tu jen pro něco jidu a pak zase půjdu" řekla Saasukinka povýšeným tónem ,,Co mi stím,stejně vás nepustíme!" ,,Vy asi nevíte ským mluvýte,že hoši." Kimimaro si pořádně narovnal batoch na zádech ,,raději se ji nepokoušejte naštvat nebo to svámi dopadne špatně." ,,No už se bojíme!" Saasukinka už to nemohla vydržet a na oba muže u brány zařvala ,, Já jsem Saasukinka princezna Skryté Zvučné a pokud mě nepustíte dovnitř tak vážně něco uvydíte ,,Princezna!?" Oba dva se Saasukince začaly klanět a pustily ji dovnitř.Saasukinka hned Kimimarovy rozkázala ať jí pomůže najít holku jménem Haike.Hledaly ju skoro celý den,protože vždy kam je někdo poslal tak už stama odešla a to je vždy pořádně namýchlo.Nakonec ji,ale přece našly a Saasukinka dala Kimimarovy další rozkaz ať jí de pro něco do batoho který nechal u stromu.Mezitím se Saasukinka začala bavit z Haike ,,To jsi ty co si Orochimarovy psala ten dopis,že?" ,,A-ano sem a-a p-proč to ch-chceš vědět??" Saasukinka se chytla za krkem a trošku ušklíbla ,,No,že bich tě mohla za ním klidně dovést." Haike s úplně štěstným výrazem se podívala na Saasukinko jako by byla v sedmém nebi ,,T-to bich b-byla moc ráda" ,,Tak dobrá tedy!" Saasukinka hodila na Haike omamný prášek který teprve před nedávnem Orochymaru dodělal a tak mohla Haike odnést do jejich sídla a nemusela vědět kde je ,,Tak Kimimaro teď ji můžeš odnýst" Kimimaro s otevřenou pusou hleděl na Saasukinku,ale nic neříkal a udělal co mu řekla a tak šli zase spátky do Skryté Zvučvé.
.........Pokračování příště.........
Žádné komentáře:
Okomentovat