Jujky a máme tu menší Yaoi jednorázovku XDD
No snad se vám bude líby, mě se celkem líbý jak jsem ji napsala, ale co už mno.......
Tak děte tedy číst....! XDDD
,,Jsi naivní!" ozvalo se mu u ucha. Blonďatý chlapec vyděšeně zamrkal a otevřel oči dokořán. Když se však rozhlédl v místnosti nikdo nebyl. Pomyslel si, že se mu asi jen něco zdálo a tak znova upadl do náruče příjemné nicoty…
,,Využije tě a pak tě odhodí, jako nějakou starou a opotřebovanou hračku!" ozvalo se znova. Naruto se rychle posadil. V místnosti, jenž osvětloval měsíc, ale i teď nikdo nebyl. Ještě chvíli napínal uši, ale nic nezaslechl, proto znova usnul…
,,Podívej se na něj! Je tak krásný…, proč by měl chtít zrovna tebe?!" Naruto vylítl z postele a rozsvítil.Jenže pokoj byl opět prázdný. Nechtěl už dál poslouchat ty řeči, jenž se braly bůhví kde. Možná to bylo jen jedno z jeho já, co se mu snaží nalhávat, věci které nejsou pravda, které nemohou být pravda…
Naruto ležel na trávě kousek od břehu řeky, ve které tekly horké prameny. A jelikož toho v noci moc nenaspal, po chvilce usnul.
Najednou přišel k sobě. Nevěděl co ho probudilo. Cítil jen nasládlou vůni, jenž mu byla povědomá a uklidňovala ho. Proto nechtěl otevírat oči. Chtěl chvíli zůstat v té sladké nevědomosti. Cítil, že mu něco tlačí na žebra a po chvíli se to pohlo a na obličeji ho pošimrali čísi vlasy. Najednou už věděl. Jeho jméno mu proklouzlo přes rty aniž by se o to snažil nebo to chtěl.
,,Sasuke…" vydechl. Ucítil letmý polibek na rtech a hned na to otevřel oči. Sasuke se nad ním skláněl a usmíval se. Tak neodolatelně. Naruto se trochu nadzvedl na loktech tak aby dosáhl na jeho rty těmi svými a znova ho políbil. ,,Jak dlouho už tu jsi?" zeptal se ho. Černovlásek se usmál.
,,Dlouho…" řekl a podíval se na západ. Zakryl si oči před září zapadajícího slunce a něžně se pousmál.
,,Proč jsi mě nevzbudil?" zeptal se. Sasuke se jen uchechtl a znovu se na něj zadíval.
,,Nebyl důvod."
,,Tak proč jsi mě budil teď?"
,,Chtěl jsem ti ukázat tohle." řekl a ukázal směrem k západu. Blonďák tam stočil pohled a doslova oněměl úžasem. Hleděl na to s otevřenou pusou a nejspíš si to vůbec neuvědomoval.
,,To je krása!" vydechl.
,,Já vím…" zamumlal Sasuke a společně tak hleděli na rudě žhnoucí slunce jež pomalu zapadalo. Naruto procitl teprve když ho Sasuke podrážděn tou romantickou chvílí políbil. Přesunul se na krk a Naruto jen zasténal rozkoší. A než se Naruto stačil jen pohnout byli už oba nazí. Tentokrát ale blonďáček rychle zareagoval a ujal se nadvlády. Sasuke se najednou ocitl na zemi pod ním. Naruto na něj nasedl, jakoby se nemohl dočkat toho, až splynou. Skoro jako by ztratil hlavu. Černovlásek to nejdřív nepostřehl protože ho zaslepila rozkoš, ale později zjistil, že Naruto přiráží příliš silně a rychle. Sasuke měl docela strach, když ho tak viděl se zakloněnou hlavou, jak vydával spíše bolestné než vášnivé steny. Chytil ho za boky a snažil se zmírnit tempo, ale on vůbec nereagoval. ,,Naruto zpomal." řekl. Nic. Jakoby ho ani neslyšel. ,,Naruto. Neubližuj si tak!" pokusil se znova, ale Naruto doopravdy nevnímal. ,,PŘESTAŇ!" zakřičel. Konečně se zastavil. Stále měl zakloněnou hlavu a hruď se mu prudce zdvihala. Sasuke na něj jen vyděšeně zíral. Pak najednou uviděl jak blonďáčkovi stekla slza po tváři a jemu spadla kamsi na podbřišek. Rychle se posadil a přivinul ho k sobě.
,,Tobě se to nelíbí?" zeptal se mezi vzlyky Naruto.
,,Ale to víš že líbí, ale nemůžeš si takhle ubližovat." zamumlal a pohladil ho po vlasech. Naruto se zatřásl a znova hlasitě zavzlykal.
,,Když já jsem jen chtěl, aby sis to co nejvíc užil." plakal dál do jeho vlasů, do nichž si zabořil obličej.
,,Nejde tu přeci jen o mě!" vyjekl Sasuke. ,,Užívat by sis to měl i ty, jinak to ztrácí svou podstatu! Zkus to ještě jednou, ale doopravdy pomalu." zašeptal nakonec. Na jeho příkaz se pohnul, pomalu a ladně. A pak znovu a to už Naruto zasténal. Opravdovou rozkoší. Černovlásek se usmál.
Naruto ležel vedle Sasukeho a pomalu mu docházelo, že to nejspíš trochu přeháněl. Černovlásek si k němu přisedl a jemně se svými prsty dotkl jeho řitního otvoru. Naruto vyjekl bolestí.
,,Promiň." zahuhlal a stáhl ruku zpět. Vzal ho do náruče a nesl ho do horkých pramenů. Tam se s ním ponořil do vody. Naruto zasyčel bolestí.
,,Pálí to." oznámil mu.
,,Já vím…" přikývl. ,,To přestane." Naruto ho pevně objal kolem krku. Miluju tě…
Leželi v obětí až do rána. Stále ještě byli nazí a tiskly se k sobě. Blonďáček políbil svého milence na tvář a ten okamžitě otevře své černé oči a usmál se. Naruto mu prohrábl vlasy. Je tak krásný… A najednou mu to došlo. Je tak krásný..., proč by měl chtít zrovna mě?! Všichni by ho chtěli, ale za mnou se neotočí ani ropucha… Stáhl se a po kolenou se od něj došoupal co nejdál. Z hromady oblečení přitom sebral první, co mu vklouzlo do ruky. K jeho štěstí to ale bylo Sasukeho tričko. Tiskl si ho k tělu, protože si najednou připadal strašně nechráněný. Sasuke jen překvapeně zíral a nechápal co se děje.
,,Naruto?!"Vyjekl nechápavě. Vyděsilo ho tohle neobvyklé Narutovo chování. Ten však jen dál třeštil oči a odmítal se k němu přiblížit.
,,Měl pravdu…" zamumlal.
,,Kdo?!" zeptal se Sasuke podrážděně. Vůbec nechápal, co se děje.
,,Nevím… Říkal, že mě jen využiješ a pak mě odhodíš! Měl pravdu. Nemusíš to skrývat, užil sis tak co po mě ještě chceš?! vyhrkl bolestně. ,,A já jsem se do tebe…" zamumlal. ,,Musím pryč!" zdálo se, že pláče. Vyskočil na nohy a utekl. V běhu si ještě nandával Sasukeho tričko.
,,Naruto!" vykřikl černovlasý chlapec, ale Naruto už se neotočil a utíkal pryč.
Seděl na kraji obrovské propasti, která se nacházela hned za vesnicí. Zjistil, že černovláskovo tričko na něm strašně visí, jelikož byl Sasuke asi o hlavu větší. Když skočím dolů-umřu… Řekl si Naruto. Stoupl si a jemně se předklonil, aby viděl dolů. Byla to neuvěřitelná výška a jemu se zamotala hlava. Ustoupil pár kroků zpět a znovu pěvně zvažoval to, co se chystal udělat. Sasuke… píchlo ho to do srdce a v břiše se mu rozlil pocit zoufalství. Postavil se na kraj propasti. Zvedl se vítr a pohrával si s jeho tričkem a vlasy. Odrazil se. Sasuke…zastav mě!!! A najednou padal…nebo ne?
,,Sasuke?!" vykulil oči. Ano. Nakláněl se přes okraj propasti a držel ho za ruku. Tvářil se zoufale a jeho černé oči to zoufalství ještě podkreslovaly. Vytáhl Naruta zpět na pevnou půdu a sevřel ho v náručí. Ten se mu jen vytrhl. Tvářil se lhostejně. ,,Právě jsem zjistil jaké je umírání." řekl a odešel. A nechal tam chlapce, jenž ho zachránil, protože ho miloval. Nechal tam kluka, kterého miloval a neprávem nenáviděl…
Žádné komentáře:
Okomentovat