Sakura utíkala jak nejvíc mohla, míjela různé domy až se nakonec zastavila na zastávce protože už ji docházel dech. Jako zastávka to ani nevypadalo, bylo to celé popsané grafity, všude poházené cigarety a bůh ví co ještě.(XD)
Sedla si na lavičku a obličej schovala do dlaní. Brečela? Ne, nemohla, neudělala by mu takovou radost.
Proč musel přijet zrovna teď když už si myslela že nemůže být šťastnější? Může něco bolet víc než neslíbený slib? Vždyť až do teď si žila skvěle tak proč jí to musel zkazit? Hlupák jeden, tupec, idiot.
,,NESNÁŠÍM HO!!!!"
Křikla na celou ulici, měla štěstí že už byl večer a že ji nikdo neslyšel. Pět minut tam tak jenom seděla a přemýšlela nad svým bráchou který jí teď totálně pohnojil celý život. Až pak ji vlastně došlo že se chová jak malé děcko kterému sebrali hračku.
,,Musím se vrátit pro auto."
Rozhodla se i když věděla že se tak stane posměchem svého bratra. Ale co bude ho ignorovat, jak řekla není přece malé děcko a ani jeho *sestřička* bude prostě dělat že je pro ní neznámí. Když přišla ke kavárně uviděla že se tam už zhasínalo.
,,Že by už zavírali? Tak brzo? A co ostatní?......Určitě šli dom, jak jinak."
Mírně si povzdechla, nevěděla co to s ní je nebo co to s ní udělal ten příjezd Yoshiho. Když přišla k autu všimla si že tam stojí dvě osoby. Doufala ať jeden z nich není Yoshi. Přišla blíž a poznala Sasukeho a Naruta. Trochu se usmála. Odemkla a nastoupila do auta, pak kývla na ty dva aby si nastoupily. Samo že se ti dva hádali kdo z nich půjde do předu ale Sakura to rázně ukončila.
,,Hele jestli tu chcete spát tak mi to je jedno ale já bych už ráda jela.
Ti dva na ni pohlédli a ona jen zakroutila hlavou.
,,Bože vy jste ale tupci dejte se pro pána jána kámen, nůžky ne? To vás nemohla jako napadnout dřív?"
Oba dva se ťukli do čela, po incidentu s kamenem, nůžkami vyhrál Sasuke tak si nastoupil dopředu. Naruto vzadu si ještě něco brblal pod nosem, to ale přestalo když se podíval do zrcátka a uviděl ustaranou tvář Sakury. Vzpomněl si co jim Yoshi vyprávěl a také posmutněl. Sice byl nej. kámoš Sak ale tohle o jejím životě nebo spíš minulosti vůbec netušil.
,,Hele Sak-......,,Už vám to řekl co?"
Přerušila ho Sakura. Naruto mírně sklopil hlavu a Sasuke podíval z okna kde začalo zrovna pršet. Ticho ale Sakuře odpovědělo samo.
,,Tak že jo. Ten opravdu nedrží jazyk za zuby, všechno mu-.........,,Zřejmě mněl pocit že nám může věřit a proto nám to řekl."
Přerušil ji Sasuke který se pořád díval z okna. Sakura se jedním okem na něho podívala ale nic nevyčetla z jeho tváře protože ji měl otočenou stranou.
,,Ch jo. Stejnak by mě zajímalo proč se najednou rozhodl sem z nenadání přijet.
Vrtalo Sakuře hlavou.
,,Možná že se dozvěděl o šampionátu v serfu a možná že i zjistil že ses tam zůstala a přišel se na tebe podívat. Řekl svou poznámku nahlas......Jestli vyhraješ nebo ne." Dodal.
,,Naruto....ty si asi ze mě děláš prdel nebo co? Já Yoshiho dobře znám, vím moc dobře co řekl tenkrát. Za jakoukoliv cenu se sem nechtěl vrátit a ani o mně nechtěl nic slyšet, jestli vůbec žiju a tak. Tak proč by se zrovna on chtěl podívat jak zvládnu šampionát? Nemyslíš že je to tak trochu nahlavu?
,,Ne nemyslím, stojím si za svým názorem.
Prohlásil pyšně Naruto. Po chvíli se ozval také Sasuke.
,,Souhlas s Narutem.
Otočil hlavu na Sakuru, i když řídila cítila ten jeho pohled, ty jeho černočerné oči. Docela se začala potit pod tím pohledem.
,,Hele nedívej se na mě takhle nesnáším to.....Co tak vlastně souhlasíš s Narutem? Vždyť jste se tepr nedávno potkali a teď už dokonce stojíš na jeho straně?
,,Sakura....."Zase otočil hlavu k oknu.,,Sice tě dlouho neznám ale neznamená že nevím o čem se tu mluví. Souhlasím s Narutem proto že má napůl pravdu a napůl ne. Sice ti říkal že už se sem nechce vrátit a že tě už nechce vidět ale co ty vlastně víš? Ano neříkám že je tvůj bratr a že ho neznáš ale bůh ví jak to on myslel uvnitř. Mohl to třeba plácnout z povrchu ale víš ty vůbec co si myslí uvnitř? Ne protože mu nevidíš až do duše, i když jsi jeho sestra a znáš ho od narození neznamená to že ho znáš dokonale. Říká se že nikdo nezná nikoho dokonale protože mu nevidí do duše. Věř mi protože já jsem si něco prožil a to sice s přáteli a s rodinou ale něco z toho co jsi prožila jsem prožil i já.
Na tohle nikdo nic neřekl a v autě bylo ticho. Naruta to moc nebavilo tak si vytáhl sluchátka a mobil, poslouchal dokaď neuviděl svůj nebo spíš barák ve kterém bydlí s rodinou.
,,Sak díky moc za odvoz až budu mít řidičák a auto tak ti to oplatím" A nahodil zářicí úsměv.
,,Jo to by se ti ale chtělo ho udělat a kdyby jsi už měl i to auto tak počítám že by jsi měl už volat tentýž den na skládku." Dodala vtipně Sakura a pak odjela samo že ještě se Sasukem.
,,Hele.....zřejmě sis musel prožít krušnej život když.....no....-"
,,Když o tom tolik vím?
,,Přesně.
,,Musíš hned dom? Zeptal se znenadání Sasuke.
,,No rodiče nemám..."Řekla s úsměvem ale při vzpomínce na rodiče se jí trochu zastesklo.,,Tak nemusím být brzo doma." Sasuke poznal v Sakuřiném hlase smutek nechtěl aby si vzpomněla na minulost ale co se dalo dělat.
,,Tak jo hele nezajedem ještě někam?
,,Řeknu ti po pravdě radši bych jela už dom ale když chceš znám jedno místo není moc daleko a můžem tam jít i pěšky. Musím šetřit benzín."
,,Jasně." Dojeli k Sakuře, zaparkovala auto a pak šli k určenému místu.
,,Chceš mi něco důležitého říct? Začala Sakura když viděla že se Sasukemu nechce moc mluvit. Když neodpovídal chtěla ještě něco říct ale....
,,Hele když ti něco řeknu zase o mé *minulosti* tak to nikomu neprozradíš?
,,Čestné vojenské a navíc proč bych měla něco někomu říkat když je to slib danému člověku?"
,,Znám pár lidí kteří to porušili....no a.....to je jedno."
,,Jen povídej, řeknu ti jedno mě lidi říkaj co chcou nebo spíš co maj na srdci i když se bojí to komukoliv říct buď to rodině nebo svým nej. kámošům. Klidně se můžeš zeptat naší třídy a oni ti odpoví komu zdělují své tajnosti. Řeknu ti že jsem přebytá všemi těmi řeči ale aspoň vím jak na tom jsou někteří i když se na povrch chovají tvrdě uvnitř jsou jak labutě. Já jim buď pomůžu že jím poradím a nebo jim pomůžu prostě tak že mi řekli tajemství které tak dlouho v sobě dusili."
,,Heh.....tak jo přesvědčila jsi mě." A trochu se zasmál. Došli na místo, Sasuke byl překvapen byl to jen obyčejný park.
,,Já měl za to že jsi mi chtěla ukázat nějaké místo....tvoje oblíbený." A podíval se s otazník ve tváři na Sakuru ta se ale jenom usmála mávla jen tak rukou.
,,Prosím tě to není to místo je to....no skoro za parkem." Přikývl jako že rozumí. Prošli celým parkem. Sasuke viděl nějakou branku a pomalu zastavoval ale když viděl že Sakura odbočila do leva tak šel za ní. Vždyť to tu tak dokonale nezná musí se orientovat pomocí *někoho*(XD)
Sasuke si musel protřít oči, nejen to ale také otevřel doširoka oči. Právě se díval na útes kde stál strom vlastně ne takový obyčejný strom ale Sakura.
,,Není to moje oblíbené místo kvůli tomu že tu rost strom Sakura ale kvůli tomuhle....pojď sem." A ukázala mu trochu do dáli, nejdřív nic neviděl ale pak....Uviděl vodpopád....opravdu velký vodopád.
,,Nejen to ale i ty nádherné zářicí hvězdy. Podívej." Sasuke zaklonil hlavu a opravdu nebe bylo doslova poseto nádherným, zářicími hvězdami. Pak se ještě jednou podíval na vodopád.
,,To je ale něco....já měl za to že jsme byli před chvíli v parku a najednou tohle?"
,,Tohle místo jsem ještě nikomu neukázala ani Narutovi a to je můj nej. kámoš. Tak hele co jsi mi vlastně chtěl říct?" Sasuke na ni pohlédl, dalo by se říct že je pořád hypnotyzovaný tím místem ale taky tou větou kterou mu oznámila.
"Tohle místo že ještě nikomu neukázala? Ani svým kámošům? Tak proč mě? Vždyť se známe teprv dva nebo jeden den dokonce!?" Běhalo Sasukemu hlavou ale nechal to plavat.
,,Když ti to řeknu tak mi prozradíš proč jsi to ukázala mně když ne ostatním? Tak nad touhle nabídkou se Sakura zarazila. Popravdě se jí Sasuke líbil a nechtěl mu to říct, musí si něco vymyslet nechce být za holku která podlehla jeho kouzlu.
Žádné komentáře:
Okomentovat