Madman

---

,,Vás pár bylo vybráno, abyste tuhle ženu doprovázely v cestě, ale nezapomeňte bude nebezpečná. Její stoupenci ji budou chtít zachránit. To si pamatujte a buďte ve střehu." Opakovala asi 3x Tsude našim lidem co budou doprovázet Maroko.

Gaarinka se na ni jen znechucene podívala a tak aj Saasy a Saskia, ale Sasori se na ni ani nemohl podívat. Byl smutný, smutný ze stráty osoby kterou miloval. Miloval ji tak až ho to bolelo, sice jeho citi nikdy nebyli znát, ale tohle ho prostě nutilo k pláči. Probrečel už mnoho dnů a nocí, ale nebylo mu to moc platné, protože jeho milovanou Endariu mu už nic nikdy nevrátí.

,,No tak dem!!" zařvala znechuceně Gaarinka na Maroko. Za dneřmy na holky co byli u Tsunade pro náké ty informace atd. čekaly kluci. Byl to Shikamaru, Goutu a Sora, ale taky Yoka tam byla s klukama. Nechtěla totiž poslouchat ty řeči. Moc jí Endaria totiž chyběla, a to úplně stejně jako Sasorimu. Znala ju už totiž od dětství a spoustu toho spolu prožily. Ať už to bylo u akatsuki, v bojích nebo jen tak někde.

Všichni zdílely pocity toho jiného, mlčely celou dobu až k lesu. U něj se zase Sasori rozbrečel. Připomínalo mu to chvíly kdy nestihl Edariu zachránit, před člověkem kterého mají doprovodit do přístavu a ještě sním odjed do nejstřeženějšího vězení. Dělalo se mu sté holky zle.

,,Sasori neboj, jednou to bude dobré uvidíš." Utěšoval ho Sora a Sasori ho objal a ještě brečel víc. Všichni se zastavily. ,,Bežte mi vás pak doženeme" řekl Sora a všichni šli dál.

Gaarinka s Goutem se pořád kolem sebe rozhlížely a vždy když se na sebe podívaly tak se aj na sebe usmály. To Nejiho nebavylo, že si stoho všeho dělají tak trochu srandu. Shikamaru šel vedle Yoko a tá mu pořád něco šeptala do ucha z čehoš se snažil nesmát. Neji si v duchu říkal -Jak tohle přežiju, ti spolu flirtují, ten zas někoho drbe ze sestřenkou, další je skoro náhá a zbytek sme někde nechaly, bože to je moc- Neji si oddechl. ,,Počkejte na nás" Volala na ně Saskia a všeci se zastavylo. Sora nesl Sasoriho na zádech a Neji se praštil do čela co to tu vlastně s něma všema dělá.

Cesta jim moc dlouho netrvala asi tak den. V noci se všichni krom Sasoriho vystřídaly na hlídce. Ráno už byli u přístavu. Gaarinka z Goutem chytli Maroko za ruce a odvedly ju na loď kterou měly plout, ale to netušily co se vlastně stane.

Zavedly ju úplně dolů do nákladového prostoru kde měla nachystanou celu. Tam ju zavřely a ještě za jednu ruku projistotu připoutaly. Všichni jinak měly svoje pokoje o patro víš, ale musely být po dvou. Moc místa tam zas nebylo. Tak že si pokoje rozdělyli takhle: Saasy a Saskia, Neji a Sora, Shikamaru a Yoka, Goutu a Gaarinka, ale Sasori byl sám. V poslední době byl rači sám a se všemi moc dlouho nevydržel. Bylo mu pořád moc smutno.

Přes den ještě pomohly vyplout a udělat všechno co bylo potřebné. Jak už byla noc všichni vešly do svích kajut. ,,Hej Gouto můžeš se nachvilku otočit!" Zařvala na něj Gaarinka ,,Snad se nestydíš, snad jsem tě už viděl ne" ,,To bylo, ale něco jiného, sem byla zraněná" ,,Když myslíš." Gouto se otočil, ale jedním okem trošku pokukoval čehoš si Gaarinka všimla a přišla k němu a jednu mu vrazila. ,,Zaco to bylo?!" ,,Jen se nedělej, viděla jsem tě" Gouto se jen trošku usmál, sundal si triko a šel si lehnou tak jako Gaarinka.

Po náké době co už všichni spaly se Gouto zbudil a šel na záchod, ale jak se vracel a vešel do pokoje tak se loď prudce pohla a on spadl za Gaarinkou. Vůbec si toho nevšimla a chtěl sní slézt, ale bylo pozdě. Objala ho a volala na něj Gaara. Gouto se chtěl trochu smát, ale vzpomněl si co by se stalo kdyby se probudila a snažil se z jejího obětí dostat, ale nák mu to nešlo. Tak uní usnul.

Ráno se Gaarinka probudila dřív než Gouto a divala se proč je u ní, ale bylo jí to fuk. Měla ho moc ráda jako svého jednoho z mnoha bratrů. Sice ho nemilovala, ale ráda měla. Přitulila se k němu načež se Gouto probudil a divil se proč se k němu ještě víc tulí a říká mu ,,Gouto spi, je brzy." Tohle nepochopil a vrtalo mu to celý den hlavou.

Po snídani zase všeci pracovaly na lodi co je za potřebí.

,,Proč zrovná já mám vytírat palubu, proč!" stěžovala si Saasy a Saskia se začala smát ,,Ty se moc nesměj taky ju vytíráš!" ,,No to sice jo, ale to tvoje knučení mi příde směšné" a smála se dál, pochvíly se kní přídala aj Saasy.

,,Soro nepotřebuješ tam něco na vrchu" Ptala se ho pořád ještě od rána rozespalá Yoko. ,,Né to je v pořádku" a příjemně se na ni usmíval. Sasori stál vepředu na lodi a nechal se ovíjet mořským vánkem a pořád myslel na Endariu. ,,Sasori nepřeháníš to už trochu mám o tebe celkem strach" ,,Ne to je dobré Shikamaru." ,,Vážně? Nevypadáš na to..." ,,Ale jo je!" ,,No když myslíš." Shikamaru se opřel na druhou stranu a taky se nechal ovijet mořským vánkem.

,,Hej Sora neviděl si Gouta?" Zavolala na něj Gaarinka ,,Jo šel do kuchyně" ,,Vážně? O.o" ,,Jo" ,,Tak to dopadne šptaně, ale su ráda, že tu si snáma" ,,Jo nápodobně."

Gaarinka se rozběhla do kuchyně. Uviděla Gouta jak něco připravuje ,,Co to tu děláš?" Gouto se zarazil. ,,A-ahoj Gaarinko, jen něco připravuji pro naši vězeňkyni, taky musí něco jíst" ,,To máš pravdu, ale...zaslouží si to vůbec?" ,,Zaslouží nebo ne, je snad jedno. My nejsme jako ona" ,,To ano, ale" Gouto z nachystaným jídlem odešel a nechal tam Gaarinku. Ona odešla do svého pokoje a sedla si na postel. Něco ji štíplo do zadku. Vstala a uviděla, že to jsou Goutovy kunaie a hvezdice. Nejspíš mu ráno vypadly. Gaarinka se zděsila a bežela za ním, seběhla po schodech až dolů. Tam podjela na rozlité vodě a vrazila do zdi. -Sakra neumí si Gouto dávat pozor!!!- Gaarinka se zvedla a zase sletěla na zem. -Kruci!!!- Znovu vstala a šla za Goutem, ten už seděl ve vězení a přitom krmil připoutanou Maroko. ,,Zajímavé Gouto...." Řekla Gaarinka ze zvednutým obočím. ,,Co je na tom zajímavého!?" Řekl naštvaně Gouto. ,,No to, že ju krmíš" ,,No fajn, taky už su od toho jídla jako by to bylo malé děcko a ty moc dobře víš, že ji nesmíme nic dávat do ruk." ,,Jo to vím, ale ten pohled na tebe je vážně komický" ,,Hahaha to jo!" Řekl uraženě Gouto. ,,Ale Gouto... Ty jeden blbče, když vydíš, že to nechce jíst tak poď!!" Řekla Gaarinka vešla za ním jednu mu vrazila a odtáhla ho pryč. Ale to byla chyba, zapomněli tam tác, ale aspoň měl Gouto pořád v ruce vydličku a tu jí tam nenechali. ,,Hej počkej zapomněl jsem tam tác!" ,,Cože?! Ty jeden idiote!"  Gouto se na Gaarinku díval provinile, ale pak se rozběl pro tác. Gaarinka ho chtěla zastavit, ale bylo už pozdě. Jen mu pomohla k tomu, že sletěl ze schodů.

Gouto přišel k vězeňským dveřím a otevřel je, ale tohle nečekal. Tac mu přistál přímo na obličeji. Znovu a znovu až byl v bezvědomi. ,,Fajn to bych měla a co dál." Řekla Maroko se šklebem na rtu. ,,Takže teďka ty milej uděláš všechno co budu chtít" ,,Ano má paní, vše co si přejete, vše" ,,Hodný hoch, a teďka mě odemkni!" ,,Ano vše co si přejete, vše." ,,Tak se to dělá" a věnovala mu polibek. Gouto pak odešel jako by se nic nestalo a držel tác v ruce, který odnesl do kuchyně. Šel do své kajuty a usnul jako by ho právě postřelyli. ,,Gou..to.... bože... kůže líná... a to měl jít teďka pomoct Saasy a Saskii vydrhnout palubu. No nic." Oddychla si Gaarinka, šla říct Saasy, že jim Gouto nepomůže, ale uviděla Shikamara a tak ho knim dotáhla a řekla jim, že jim pomůže. Shikamaru nechápal, ale aj tak holkám pomohl. Po práci na lodi byl zase večer a všichni odešli do svých kajut. ,,Hej Saasy není to náké divné?" ,,A co?" ,,No to, že Sora ještě nespad z toho vrchu dolů když se tak tá loď híbe." ,,Proč by to mělo být divné? Vždyť je z Ostrovní vesnice, takže ví jak na lodi." ,,Tak to je zajímavé" Potom obě usly, při tom se zapoměly převléct.

,,Hej Shikamaru" ,,No?" ,,Asi budeš muset jít spát sám, pomůžu Sorovi z hlídkou" ,,Tak dobře Yoko." Yoka odešla a vylezla za Sorou nahoru. ,,Ahoj, jak se máš?" ,,Eh  co? Ahoj, jo fajn. Co tu děláš?" ,,Přišla jsem ti pomoct z hlídkou." ,,No to seš moc hodná, ale nemusíš mi pomáht já to zvládnu." ,,Jen neříkej vidím jak se ti zavírají oči." ,,Hih no..." Sora se na ni jen usmál a spolu pozorovali co se děje, ale taky aj hvězdy.

Všichni už dávno spaly až na hlídku. Gouto se probudil ,,Ano má paní du za vámi." Vstal a zamířil si to k vězeňské části. ,,Má paní jste teďka volná." ,,Děkuji ti jseš sladký." Znovu ho políbila.

Gaarinka se probudila a viděla, že tam Gouto není. Vstala a hodila něco na sebe a vyšla z kajuty ven ho hledat. Co ji první napadlo bylo to, že bude na záchodě, ale tam nebyl. Pak se šla podívat do kuchyně jestly nekrade náké jídlo, ale tam taky nebyl. Nakonec jí napadlo se jít zeptat hlídky jestly ho neviděla, ale taky nic. Nakonec šla kolem dveří z vězením. Ozívaly se s tama náké hlasy.

Gaarinka otevřela dveře a uviděla jak Maroko rychle zareagovala a chytla Gouta pod krkem. ,,Pusť ho nebo...nebo..." Vrhlo jí to slzy do očí, protože v téhle situaci vyděla už osobu jí blízkou co umřela. Gaarinka najednou spadla na zem a nemohla se hýbat. ,,Jak můžeš....jak...?" ,,No tvůj kamaradíček mě pustil a přešil potlačující pole. Můžeš mu jenom poděkovat."

,,Sora co se děje?" Podívala se na něj Yoko, protože byl teďka náký neklidný ,,Něco není v pořádku" ,,Jak to myslíš?" Zarazila se zděšeně Yoko. ,,Necítíš ten tlak ve vzduchu." ,,No te´dka když to říkách. Máš pravdu, je tu náký velký tlak." ,,Yoko di všechny zbudit, tohle vážně nevypadá dobře a bojím se, že se něco stane." ,,Dobře du na to."

Yoka slezla s hlídkového stožáru a bežela všechny vzbudit. Nikomu se samozřejmě z postele nechtělo, ale musely.

,,Co vzdáváš se...." ,,Ni-nikdy se tobě nevzdám..." Řvala Gaarinka na Maroko. ,,Nanicovatá holko! Si myslíš, že svého kamaráda zachráníš. Vždyť on my je úplně uradený" ,,Gou....Gouto!" Rozbrečela se Gaarinka na pomyšlení, že ho možná už nikdy neuvidí.

Najednou všeci otevřely dveře a uviděly, že Maroko je volná, ale ona je spozorovala, k tomu ještě knim doběl Sora a chtěl na ni použít sůj útok, ale než to styhl udělat všechny je zavřela v nejbližši kajutě. ,,Hloupy... všeci jste jen hloupý. Si myslíte, že se vám podaří mě znovu dostat. To ani omylem." A začala se zmát.

Jedinou koho Maroko nezavřela byla Yoko, která ještě šla pro posledního Sasoriho. ,,Sasori stůj." ,,Co je?" Udivil se Sasori a zastavil se ,,Podívej před sebe." V lodi byla na zemi díra, ale naštěstí ne úplně v nejnižší části. Zvrchu mohly vydět jak má Maroko Gaarinku ve své hrsti a drží Gouta jako pojistku na útěk.

Sasori chtěl dolů skočit, ale Yoka ho chytla za rukáv ,,Sasori co chceš dělat?" ,,Já sám nevím, ale nechci přijít o přátele a navíc táhle ženská mi zabyla to co jsem na světě tak miloval a jestly umřu tak jedině za dobrou věc." ,,Sasori, ale tohle nejde." Ten se na ni podíval a z koutku oči mu začaly kapat malé slzičky smutku. ,,Já vím je to těžké."

Pochvilce, ale uslišely náké zvuky. ,,Pusť nás ven ty... pusť...pusť..." Bylo slišet pár hlasů a také narážení do dveří. Yoka ze Sasorim opatrně přeskočily díru na podlaze.

Na stěně byl ocelový plát a zavíral jedno místo do kajuty.

,,Sasori co budem dělat?" ,,Nech to namě!" ,,NE já ti pomůžu!"

Sasori přikívj a oba vší silou začaly útočit na ten ocelový plát. To ho si, ale všimla Maroko a tak je svní útokem odhodila. ,,Vy pošetilci."

Odhodila Gouta jako kus hadr a on se praštil o zeď a ležel na zemi. Přestala vnímat Gaarinku a zamířila si to přímo k Sasorimu a Yoko.

Gaarinka na ni vystartovala s kunaiem. Maroko ji stejně jako Gouta odhodila. Dopadla kousek od něj. Z očí ji tekly slzy při pohledu na něj a myšlence, že tu všichny dneska nejspíš umřeme.

Začala volat na Gouta ,,Gouto...Gouto...prosím probuďse...to mi nesmíš udělat." S bolestí si klekla a vzala si ho na klídn a snažila se ho probudit, ale marně. Gaarinka se rozbrečela a její slzy padaly na Goutovu třář.

Gouto se probudil ,,Je kozičky a dvě, není to sen." Gaarinka mu jednu vrazila za takovíto argument, ale vzápetí ho z brekem objala a on ji. Oba se postavily na nohy, ale Gaarinka zase spadla. ,,Asi mám zlomenou nohu." řekla Goutovy. Ten ju vzal do náruče a odnesl za bedy, aby se jí něco nestalo. Gaarinka mu za to dala malí polibek na tvář.

,,Jak dojemné." Začala se smát Maroko ,,Dneska tu všichni umřete!" Řekla hlubokým a nenávystným tónem.

Sasori to už nemohl vydržet a tak se na ni vrhl, ale tá ho jenom odhodila do koutak. Yoko ji chtěla chytit za pomoci stínu, ale bohužel tam žádný nebyl a tak byla dost bezbrná. Sasori pořád na ni útočil a ona ho pořád házela sem a tam. Bylo vydět, že jí to dost nudí.

,,De vydět, že tě to nebaví. Co si tak semnou užít." Hodila Sasoriho plnou silou prič ,,Ale, ale roztomilý chlapeček, by si chtěl užít jo! Zajímavé, velmi, velmi." ,,Snad se mě nebojíš." ,,Co si to dovoluješ o mě říkat, že se bojít!" Vzhla se přímo na Gouta.

Ale zničeho nic Sasori vstal a podl do ní zezadu kunai, ale ona spadla přímo na Gouta a bodla do něj svou zbraň. ,,Vy hajzlové, se vám zato pom...." Než to dořekla umřela.

,,Gou...Goutu..." Brečala a řvala Gaarinka.

Mezitím oceloví plát povolit a všichni se dostaly ven.

Saasy a Saskia, ale aj Neji s Shikamarem se dívaly co se stalo. Co byli zavření. Všem to vrhlo slzy do očí.

Gaarinka se ke Goutovy s teží doplazila. ,,Sosori dej zněj tu ženskou prič." Jak ji Sasori zvedl rozplinula se ve vzduchu.

Gouto měl její zbraň zabodnutou kousek od srdce.

Yoko, ale ani Saasy tomu nemohly uvěřit. Prostě nikdo tomu nemohl uveřit.

Zničeho nic se, ale Sasori složil k zemi. Sora společně z Yokou k němu přibehly.

Yoka se zděsila, protože Sasori byl mrtví. Než si toho stačil Sasori všimnout tak Maroko ho otrávila.

Všichni se rozbrečely ještě víc. Sora jen dodal ,,Teďka se už nemusí aspoň strápit, bude tam kde mu je nejlíp. Se svou láskou." A sklopil hlavu. Slzy mu padaly na zem

,,Gouto...prosím vydrž..." Říkala mu Gaarinka. Venku už vycházelo slunce a byl krásný den.

Gaarinka držela pevně Gouta a nechtěla ho pustit ,,Gaarii jestly je tohle můj osud stane se. A promiň za všechno co jsem špatně udělal." Gaarinka jen vzlikala ,,Ty se nemusíš...za nic omlouvat...to bych spíš měla já tobě...promiň...." ,,Né... ty nemusíš...." Gouto začal vykašlávat krev, Gaarinka se mu pomocí své čakry snažila krev zastavyt, ale stoho jak ju měla Maroko ve své moci, byla slabá a slábla čím dál víc. Yoko si dala ruce před pusu a klekla na zam a brečala čím dál víc. Saasy to taky dojalo. Gaarince nemohla nák pomoct, protože krev neovládá jako ona. Sice je lékažský ninja, ale s otevřenímá ránama nic nezmůže. Bylo jí to tak líto, že přišla ke Gaarince a začala ji utěšovat.

Gaarinka každou chvílý polevovala a polevovala až na konec polevyla a Goutu umřel.

Gaarinka si ho na sebe tiskla a brečela ještě víc než kdy předtím. 

Sora ji chytil za ruku a chtěl ji odvést aspoň do jedné kajuty, aby si tam sedla, ale tá nechtěla od mrtvého těla Gouta odejít. Sora to chápal, ale nedalose. Vzal Gaarinku do náruče a odnesl ji do její kajuty. Gaarinka brečela a brečela. Všechno jí Gouta připomínalo. Vzpomínala na to co se během plavby stalo, ale nejen na to. Vspomínala na všechno co sním kdy prožila. Od doby co sním chodila na Akademii, byla v týmu, na misích. Až do posledníchvíle.

S lodí už neplůly k vežení, ale spátky domů kde Gouto žil. Pluly do Měsíčné. Kde Goutovy uspořádaly pořádný pohřeb co by si založil. Uspořádaly ho aj Sasorimu. Obou hrdinům co zbavyli svět té která všem brala a pro radost zabijela.

Goutu také získal místo na kamení jenž je poctou pro ty co umřely pro ochranu těch co milovaly.

A na jeho náhrodním kamení bude už navždy napsáno: Ten který neměl strach, ale ve stím 17 letech nás však opustil. Mi na něj budeme jen v dobrám vzpomínat a nikdy né ve zlám. Stává se naším hrdinou.

Něco podobného mel na svém náhrobním kamení aj Sasori.

---------THE END---------